Postelové radovánky, panečku to je gentleman!

2. srpna 2017 v 16:50 | Vagína |  Padat si v oblacích a létat tvrdě na zem
Vajíčko na podlaze, obal od jogurtu v lednici, svévolně se topící umělá řasa v umyvadle blokuje odtok a sváteční ubrousky s vánoční tématikou už několik dní zastupují roli role toaletního papíru.

Půst v podobě instantní rajské, několik prázdných flašek Bohemky, kterým se nepodařilo dostat do koše a všudypřítomný pach zkažených potravin. Kondom s jahodovou příchutí se vesele lepí na zrcadlo v předsíni s horlivostí, jakou jsem se včera lepila já k jeho nositeli. Nositelův úd byl však přirozeně příliš robustní a statný, a to se to pak špatně prokrvuje, nasazuje a šuká. A tak mojí hypochondrii, která chtěla po pikniku v přírodě jen prohlédnout od encefalitidy, ještě navíc přibyl strach z STD.

dvopromilová bezstarostnost na sebe byla schopná vzít asi takovou míru zodpovědnosti, která spočívala v udýchaně zahýkané větě: " Hlavně se udělej ven. Vzdych."
"Neboj, nejsem ještě ani trošičku blízko." Pak se zachvěl, strnul a zezelenal.
A tak jsme se po milování, namísto abychom upadali do stavů slastného bezvědomí, krčili na všech čtyřech a hráli si na Sherlocka Holmese a doktora Watsona hledající ejakulát.

Pak mi ještě řekl, že přeci musím vědět, jestli ze mě něco nevyteklo a tvářil se u toho jako pán tvorstva, pro nějž nejsem dostatečně dobrou ženou, když ani dost neznám svoje tělo. A já se cítila jako potrubí, do kterého nalil něco, co teď snad chce vrátit a já to ztratila. Když mi pak navrhnul ať si seženu takovej ten prášek, zatoužila jsem po tom ho zničit. Což možná vycítil, protože se se značným kvapem začal soukat do trenek a předváděl u toho takové to srandovní skákání po jedné noze. Takové to skákání, co vždy vede ke dveřím a jehož urgenci se pokusíte jen chabě objasnit nějakou slamobyslnou výmluvou o tom, jak jste zrovna včera sestře slíbili, že jí pohldáte děti nebo vyměníte žárovku.

Takových směšných výmluv je celá řada, od těch uvěřitelných, po kterých samou nedočkavostí stepujete před telefonem a přesvědčujete ho, aby zavibroval, až po ty neskutečně pitomé, jako že už musí jít do Srbska posekat trávu.

A já se slyším, jak říkám: " Jasně, taková tráva se musí sekat.", zatímco se bavím představou, jak vychovávám srbská dvojčata.

A tak kdybych mohla změnit svůj život, narodila bych se jako chlap.
Někdo by mi uvařil, uklidil, udělal a já bych pak prostě šla sekat trávu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 2. srpna 2017 v 19:16 | Reagovat

Taková situace by mě vytočila k nepříčenosti :D

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. srpna 2017 v 21:20 | Reagovat

Frajer každým coulem.

3 Lore Lore | Web | 7. srpna 2017 v 20:52 | Reagovat

To je borec teda. :-D Ten prášek je zlo, rozháže v těle uplně všechno. Nezodpovědnost se stane, kluk je idiot ale ve finále skvěle popsaná historka. Snad to bude v pohodě a srbská dvojčata nebudou. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama