Mé Tinder lásky

12. ledna 2018 v 4:28 | Proč je ženským při sexu zima? Protože leží pod nulou |  Padat si v oblacích a létat tvrdě na zem
Pakliže mi jde něco opravdu skvěle, je to schopnost rychle zapomínat, a o to rychleji se znovu zamilovávat. Nacházet si neustále nové impulsy a píchat si je jako injekce štěstí přímo do žil. Polykat je jako ampulky životní energie, která vás nutí posouvat se vpřed tak rychle, aby nezbyl čas ohlížet se za tím, co necháváte za sebou.

Sedím na místě spolujezdce a řítím se na cestě svým životem závratnou rychlostí do neznáma. Jsem stopařka. Stojím u krajnice a vyhlížím někoho, kdo by se ubíral podobným směrem, abych se s ním ten životní úsek svezla, zkrátila si cestu a především, nebyla na ní sama.

A tak na Tinderu rozhazuji palce nahoru všemi směry, a čekám až mi zastaví někdo, kdo pojede tím mým.
Už dlouho se bojím podívat pravdě zpříma do očí a přiznat si, že je na čase naučit se řídit. Uvědomila jsem si to, když mě můj vysněný atlet vykopl z vyhřívané sedačky svého bavoráku na nejbližší zastávce a s tím jeho laskavým nonšalantním úsměvem mi koupil jízdenku na autobus.

Zůstala jsem stát s pusou otevřenou dokořán, jako bych se právě chystala spolknout vlastní mobil a přemýšlela, jak někdo tak mladý může takovým málem říct tak moc.

A pak mi to došlo. On byl úplně jiná liga. Měl moc nad svým vlastním životem, vědění proč dělá věci, které dělá a odvahu postavit se lidem, kteří mu říkali, co by dělat měl.

A tak když jsem mu říkala, že studuji obor, který mě nechává ledově chladnou, primárně proto, že se mý rodiče domnívají, že je to dobrý nápad, viděla jsem rozpaky, do kterých jsem ho uvedla a ta muka, jak moc chtěl říci, co si myslí, ale neřekl, protože mu to jeho gentlemanství nedovolilo. A tak jsem ještě chvíli něco nezáživně blebtala o svým životě včetně přesného výčtu všeho, co jsem daný den snědla, než mě neodvezl na zastávku, nezamával a mě nebylo nad slunce jasné, že tohohle už nikdy neuvidím.

A jak jsem tak na druhý den spočinula v náručí nějakého ortopeda, na jehož bílé košili jsem pospolu se svoji slzičkou uroněnou nad ztrátou něčeho, co jsem nikdy ani neměla, zanechala i dobrých pár gramů své řasenky, napadlo mě, že bych s těží nacházela dobrý důvod k tomu, proč mít v náručí ortopeda hlavu namísto kolene.

On si patrně musel myslet, že k tomu ovšem dobrý důvod mám, protože ji hladil s takovou důkladností, že jsem si byla jistá, že mu na jeho černých kalhotech navíc zanechám celou pokožku své hlavy a půjdu domů jako Voldemort.

A tak zatímco jsme po probděné noci po sobě uklízeli bordel v čajovně, do které jsme se dostali bůhvíjak, a on pěl ódy na mou osobu, řekla jsem mu, že mě to mrzí, ale že se vidíme naposledy. A kdežto on spěchaje za svými pacienty vůbec netušil proč, já už dobře věděla, že jsem prostě jiná liga.

A tak bychom na sobě měli všichni tvrdě makat, abychom si mohli dovolit balit atlety namísto jejich ortopedů...Protože

You attract what you are, not what you want. If you want great, be great.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 rozhovory-s-nisou rozhovory-s-nisou | E-mail | Web | 12. ledna 2018 v 8:26 | Reagovat

Poslední věta mě pobavila. :D Dala článku odlehčenější tón. :) Takšup makej, ať sbalíš příštího atleta! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama