Duben 2018

Pravda hustá jak diesel

26. dubna 2018 v 19:40 | Organoleptická ponožka |  Padat si v oblacích a létat tvrdě na zem
"To je dobrý, nezouvej se."
Ono je některým exemplářům opačného pohlaví skutečně bezpečnější boty ponechat. O hygieně nemluvě.

Budu mít rozšlapanou po parketách raději zpracovanou formu granulí kdejakého, šance tu jsou, že snad i dobře udržovaného Alíka, než další velice osobité zárodky primitivní civilizace, kterou zatím sice není možné pozorovat pouhým okem, avšak výpovědi některých smyslů jsou neomylným důkazem její existence.

Třeba agresivita postupujícího svědění.

Zakončení šlapacího ústrojí, podle jehož velikosti lze spolehlivě usuzovat i velikost ústrojí docela jiného, snaživě vylučuje tekutiny značného zápachu.

Je tomu tak narozdíl od nás proto, že tato biologicky hůře vyvinutá forma života, zlepšující kvalitu sdílení společných prostor naší planety válečnými konflikty, finančními krizemi a bezútěšnou poptávkou po prostituci, stále ještě nepochopila, k čemu slouží škrabka na paty. Hlavně že letadla maj motory.

V důsledku této drobné mezipohlavní diskrepance, mají muži pokožku chodidlových chapadel, namísto dětsky vláčně hebké, tvrdou a suchou, jako má nejstarší žijící prostitutka, a mokrou, jako nejstarší žijící panna, vagínu.

Vzhledem k tomu, že chlapova vynalézavost je nekonečná, jeho lenost věčná a uvědomění si sebe sama všudynepřítomné, vznikl unikátní problém tohoto řešní. Je sice poměrně radikální a sexuálně odpudivý, avšak plně funkční!

Chlap vynalezl systém odvětrávání. Pokud jste se někdy divila, proč má díry v ponožkách, už to víte.

Třeba se jen potí, protože má plochý nohy a země je kulatá...

Patálie šílené krávy na rande

22. dubna 2018 v 17:23 | Kolosální ega masakr
Tak jsem se do přípravy na rande zbláznila. Týden jsem cvičila, opalovala se, jedla zdravě, nepila, nekouřila, připravovala si humorné historky a vtipy, koupila si nový prádlo, neučila se, co jsem měla, ale četla si namísto toho knihy o kvantové fyzice, kterou zbožňuje a lítala po Praze a hledala zajímavé a adrenalinové vyhlídky.

V pátek v osm jsem byla dokonale připravená a nic. Kdybych se v 10 neozvala, nikam nejdem. Zatímco já se sedřela z kůže, on se den předtím ožral.

A celý tohle moje politováníhodné šílenství, narkóza dobyvatelského transu rychle nabyla ještě na mnohem patetičtějších obrátkách.

Řekla jsem mu, že se mi líbí, on mi řekl, že mám moc malý zadek a široká záda. Sex se mnou odmítl se slovy, že nechce aby se mezi námi cokoliv měnilo.

Pohostila jsem ho záplavou čokolády, vínem, ovocem a kdyby si ještě něco přál, jistě bych pro to bleskurychle odběhla do supermarketu. Přemlouvala jsem ho ať se mnou dá vanu, že mu umyju a namasíruju záda. Abych vlastní trapnost dokonale vygradovala, dala jsem mu pampelišku, ať si něco přeje, zatímco jsem si velice okatě přála, aby si přál mě.

A ještě nestihl ani nastoupit do autobusu, když mu pípla zpráva odemně vřele mu děkující za nádherný večer.

A tak, když zavřu oči, přemýšlím, jestli jsem mohla být v nějakém ohledu ještě o něco víc směšná.

Chlap je jedna z mála věcí, co získáš tak, že ji nechceš.


Cit v posteli je jen rozum na chmeli

9. dubna 2018 v 16:33 | Sebeláska taky laská |  Sexuální DE(p)RIVACE aneb jak roz(m)nožit množiny
Cit hledá lásku na dně sklenice,
rozum v baru třímá počítadlo.
Jenže s cílem vyhnout se logice,
mu jen nableju na prostěradlo.

Jestli prochází láska žaludkem,
končí s rozedněním v záchodě.
Jdem spolu sami a špatým úsudkem,
vstříc rozloučením ke svobodě.

Tak cit je absence rozumu,
co by ti řek, že je blbě,
když ti lejou vodku do rumu.

Já však jistě zaplácnu svou samotu
jako rumová víla na Tvym kokotu!

Abstinenční přízrak

3. dubna 2018 v 18:40 | Patologický alkoholog
Plna morální kocoviny nad tím, že pouhý dvojciferný počet vyprázdněných půllitrů vedl ke snížení mé orientační schopnosti způsobem, že se skákat šipky hlavou do podlahy zdál být jako docela dobrý nápad.
Ale já bych přeci neměla ztrácet svoje věci, neměla bych nekontrolovaně objednávat panákovou smršť ani na rande experimentovat se stavy vědomí, nevědomí a patrně i bezvědomí.

Dámy a pánové, představuji Vám Alkohol! Nevyléčitelnou nemoc, částečně dědičnou, částečně chytlavou. Démon Alkohol láká své konzumenty, že jim poodhalí tu roušku tajemství (neb jak je dobře známo, pravda je samosebou ukryta na samotném dně lahve od vodky), jenže pak Tě sváže a udusí.

Měla bych se zaobírat povinnostmi běžného života nadějné studentky, místo toho se už třetí den zmítám v deliriu a poznávám tenké hranice života a smrti.

Vše, co mi lákavá opilost nabízela, mi neúprosná kocovina s noblesou zasloužilého exekutora stejnak vzala.
Snadněji se odvážeš a seznámíš. Chlapi s vystřízlivěním z mého domu vybíhají tempem postřeleného maratonce.
Něco si užiješ, nový zážitky, ale kde mám vzpomínky?
Budeš se cítit líp. Úderem nulté promile? Ne, nebudeš! Mokrý hadr si na čelo člověk nedává prostě proto, že má pěkný den.

Když nemáš v životě hranice, snadno je překročíš. Podíváš se do nebe i do pekla, do záhrobí, do očistce, do porodnice či na záchytku, na výslunní diskotékové bohyně i do kůže oběti krvavého držkopádu, když se tu a tam zvedne chodník a dá ti přes hubu.

A když už jsem teď vyšla ze záhrobí, nezdá se realita vlastně jako tak špatný místo pro život.

Říká se, že alkohol zabíjí pomali, ale tak není kam spěchat..

To říkaj amatéři, ne alkoholici. Takových delírií přežiješ jen pár a stačí párkrát utýct hrobníkovi z lopaty a pekelníkům z trojzubců, abys věděl, že každá šance může být ta poslední a každé napití v podobě nevinně vyhlížejícího večírku taky.

A tak tohle je můj krok do neznáma. Čas objevovat krásy v stavech střízlivých, sílu vlastní vůle a říz už jenom v rázném "NE, děkuji, raději knihu.."
Doufám, že mě z toho otáčení hlavy z leva do prava nebude bolet za krkem. Ano, tolik lidí mi nabízí alkohol..

Tak ahoj! Jsem Bludička a jsem alkoholik.

~ Some women are lost in the fire, some women are built from it ~