Abstinenční přízrak

3. dubna 2018 v 18:40 | Patologický alkoholog
Plna morální kocoviny nad tím, že pouhý dvojciferný počet vyprázdněných půllitrů vedl ke snížení mé orientační schopnosti způsobem, že se skákat šipky hlavou do podlahy zdál být jako docela dobrý nápad.
Ale já bych přeci neměla ztrácet svoje věci, neměla bych nekontrolovaně objednávat panákovou smršť ani na rande experimentovat se stavy vědomí, nevědomí a patrně i bezvědomí.

Dámy a pánové, představuji Vám Alkohol! Nevyléčitelnou nemoc, částečně dědičnou, částečně chytlavou. Démon Alkohol láká své konzumenty, že jim poodhalí tu roušku tajemství (neb jak je dobře známo, pravda je samosebou ukryta na samotném dně lahve od vodky), jenže pak Tě sváže a udusí.

Měla bych se zaobírat povinnostmi běžného života nadějné studentky, místo toho se už třetí den zmítám v deliriu a poznávám tenké hranice života a smrti.

Vše, co mi lákavá opilost nabízela, mi neúprosná kocovina s noblesou zasloužilého exekutora stejnak vzala.
Snadněji se odvážeš a seznámíš. Chlapi s vystřízlivěním z mého domu vybíhají tempem postřeleného maratonce.
Něco si užiješ, nový zážitky, ale kde mám vzpomínky?
Budeš se cítit líp. Úderem nulté promile? Ne, nebudeš! Mokrý hadr si na čelo člověk nedává prostě proto, že má pěkný den.

Když nemáš v životě hranice, snadno je překročíš. Podíváš se do nebe i do pekla, do záhrobí, do očistce, do porodnice či na záchytku, na výslunní diskotékové bohyně i do kůže oběti krvavého držkopádu, když se tu a tam zvedne chodník a dá ti přes hubu.

A když už jsem teď vyšla ze záhrobí, nezdá se realita vlastně jako tak špatný místo pro život.

Říká se, že alkohol zabíjí pomali, ale tak není kam spěchat..

To říkaj amatéři, ne alkoholici. Takových delírií přežiješ jen pár a stačí párkrát utýct hrobníkovi z lopaty a pekelníkům z trojzubců, abys věděl, že každá šance může být ta poslední a každé napití v podobě nevinně vyhlížejícího večírku taky.

A tak tohle je můj krok do neznáma. Čas objevovat krásy v stavech střízlivých, sílu vlastní vůle a říz už jenom v rázném "NE, děkuji, raději knihu.."
Doufám, že mě z toho otáčení hlavy z leva do prava nebude bolet za krkem. Ano, tolik lidí mi nabízí alkohol..

Tak ahoj! Jsem Bludička a jsem alkoholik.

~ Some women are lost in the fire, some women are built from it ~
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 3. dubna 2018 v 23:23 | Reagovat

To jsi dobrá. My, co pijem sodovky, nemáme moc zážitků. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama